Živel ?

7. ledna 2013 v 15:35 | Izí |  Moje postřehy
Jak mám toto téma chápat? Pokusím se ho popsat, jako to první co mě napadlo!

Když jsem si toto téma přečetla první co mě napadlo bylo, že slovem živel jsem byla jako malá označována a možná i dnes. Nevydržím se nudit, dýl sedět nebo jen tak se na něco dívat. Pořád musím něco dělat! Jsem prostě živel.

Když jsem byla malá, moji rodiče měli problém se mnou vydržet někde v divadle nebo v kině. Neustále jsem se vrtěla, někam lezla, skoumala sedadla nebo tak podobně. To brácha vždy pozorně seděl a poslouchal. Já jsem, ale opak.
Výstavy byly podobné. Prohlídla jsem v mžiku všechny obrázky a mohla jsem jít.

Zato na hřišti bych vydržela hodiny. Pokaždé jsem si tam našla kamarády. Už večer jsem však jejich jména zapomněla. I kdybych šla pokaždé na to stejné hřiště si najdu nové kamarády. Dřív mi nedělalo problém za někým přijít a říct:" Ahoj, jsem Izabela, jak se jmenuješ ty? Nechceš se mnou kamarádit?" Neměla jsem s tím žádný problém. I u taťky v práci (je číšník) jsem si vždycky s někým začala povídat.

Byla jsem holt živé dítě. Živel!Smějící se
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lilymerlik lilymerlik | Web | 7. ledna 2013 v 16:30 | Reagovat

super:)

2 Tess Tess | Web | 13. ledna 2013 v 9:25 | Reagovat

Myslím, že jsme na tom podobně. :D jako malá jsem byla jako neřízená střela. Částečně jsem i teď taková ale našla jsem si místo, kde se to perfektně hodí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama