Únor 2013

Problémy dnešní mládeže!

19. února 2013 v 16:21 | Izí |  Moje postřehy
Velký problém je u mládeže s počítačema. Já počítače nenávidím. Nejradši bych byla, kdyby počítače neexistovali. Žerou čas a děti u něj pořád sedí. Nejen děti. Můj táta taky dost často sedí u facebooku a hraje poker. Dřív to bylo ale lepší. Mnohem. Děti chodili víc ven a teď jen sedí u počítače. Hrozně mě to mrzí. I většina vztahů se teď navazuje přes facebook nebo jiné sociální sítě. Nelíbí se mi to, ale nemůžu s tím njic dělat, protože počítač mám hlavně na školu. Občas chatuju s děckama a nebo se dívám na filmy!

Problém, o kterém budu psát teď mám častečně také. Stydím se za to, ale co chcete v dnešní době dělat. Myslím tím cigarety a alkohol u dětí. Nekouřím moc, jen když mám nějaký problém tak mi to vždy pomůže. Cigarety mě vždy uklidní, ale nikdy ne ve velkém. Zavislá na nich nejsem a nikdy nebudu, ale když mám problémy nebo jsem na nějaké párty, tak mi to jednou za čas neuškodí. A s alkoholem mám také zkušenosti, ale né velké. Když je nějaká akce vždy si něco dám, abych nebyla pozadu. Zkoušela jsem toho docela dost. Neni nic, co by mi vyloženě nechutnalo, nedivím se dospělým proč alkohol pijí, když je tak dobrý. Na poslední akci jsme měli ruma, víno a slivku. Potom jsme museli po kamarádovi několikrát vytírat a hrozně větrat. On si, ale nic nepamatuje. To mě dost odradilo.

Stydím se zato jak pijeme a tak. Jsme rozně zkažení, ale s tím už holt nic neuděláme.

Vzpomínky zůstanou :)

15. února 2013 v 18:49 | Izí |  Hudba ♥
Úplně jsem na Holki zapomněla. Jako malá jsem je dost často poslouchala. Možná se Vám ta písnička nelíbí, ale ty slova jsou naprosto skvělé. Vzpomínky zůstanou ♥

Prázdninovej den :)

15. února 2013 v 18:44 | Izí |  Zápisky
Konečně den, na kterým jde poznat, že jsou prázdniny. Ráno vstávám v kolik chci. Pak jsem ležela až do oběda u televize a s bráchem se dívala na REBELOVÉ. Vůbec bych nečekala, že se mu to líbí, ale sám řekl, že se na to chce dívat. Bylo to fajn. Pak jsme šli s našima bowlit a na meníčko. Taky fajn. A pak přišla velká chvíle. Dort pro babičku k narozeninám. Doufám, že se povede, celkem jsem si s ním vyhrála. Škoda, že nemůžu ochutnat. Bojím se aby to nebyl trapas, když nemůžu ochutnat. Třeba bude hnusnej. Ale uvidíme. Jíst se bude až v neděli na oslavě! A teď odpočinek u televize. Yes! Fakt byl dnešek až na jeden zádrhel úplně skvělej.

Lyže :)))

14. února 2013 v 9:27 | Izí |  Zápisky
Včera jsem byla lyžovat v Říčkách v Orlických horách. Bylo to super. Akorát jsem docela padala. Měla jsem totiž nové lyže, které jsou asi o 20 centimetrů delší než ty staré, takže se mi ve předu občas křížily. A taky jsem byla na lyžích po dvou letech. Potřebovala jsem se do toho dostat. Jednou jsem najela v lese do stromu a mám obří modřinu na stehně :D No a jednou jsem spadla celkem brutálně na hlavu. Bolela mě pak ještě tak tři hodiny. Pak to přestalo. Říkám si dobrý to už bude v cajku. Ale nic :( Asi se mi to přemístilo do krční páteře. Nemůžu jakkoli pohnout hlavou. Je to hrozně nepříjemný a bolí to. Nikomu nepřeju! Snad to přejde!

Večer jsem byla tak mrtvá, že jsem usnula před desátou. To se mě tak často nestává. Alespoň jsem se trochu prospala :)

Vzpomínky na tebe :)

13. února 2013 v 20:31 | Izí |  Básničky
Vzpomínky na tebe,
navždy budou v mé hlavě.
Je těžké žít bez tebe,
nejde to jen tak hravě.

Nechci zapomenout,
nechci se ani trápit.
Nechci s davem splynout,
chci to sama strávit.

Krásné vzpomínky zůstanou,
vzpomínat budem s radostí.
Špatné po čase odplujou,
aby nám nepřipomínaly neštěstí.

Dětství po hospodách

12. února 2013 v 15:45 | Izí |  Moje postřehy
Povolání mého táty je číšník. Pracoval snad ve všech hospodách v našem městě. Dost často jsme za taťkem chodili. Už jako malá jsem měla spoustu kamarádů. Lépe řečeno prošedivělých štamgastů, kteří seděli v hospodě od rána do věčera. Kupovili mi tyčinky, lízátka nebo třeba brambůrky. Jo bylo to hrozně fajn. Lepší to ale bylo když tam byli děti přibližně stejného věku s kterými bych mohla pobíhat, klouzat se po skluzavce, nebo hrát ne schovku. Každý den jsem měla kamarády nové. Naše první slova byly: "Ahoj jsem Iza, jak se jmenuješ ty? Nebudeme si spolu hrát?". A takhle to bylo pokaždé nikdy jsem si nepamatovala, jak se ty děti jmenovali déle jak do druhého dne!

Jojo bylo to strašně fajn Mrkající

Vtipy o blondýnkách :)

12. února 2013 v 10:16 | Izí
Povídají si dvě blondýnky:
"Hele, zbyla mi horká voda po vaření nevíš co s ní?"
"Hele dej ji do mrazáku, nikdy nevíš, kdy se Ti bude hodit!"

Blondýnka vrazí autem do stromu, vyleze a říká:
"Strome, stromečku promiň, ale já jsem troubila "

Co vám odpoví blondýnka na otázku jestli svítí blinkry?
Ano, ne, ano, ne ano, ne, ano, ne,....

Proč blondýnky nemusí chodit do kurzu sebeobrany?
Nikdy je nic nenapadne!

Co más polečného UFO a chytrá blondýnka?
O obojím se mluví, ale nikdo to nikdy neviděl.

Příjde blondýnka do Rakouského obchodu a říká:
"Chtěla bych dvě baterie"
"Wie bitte?" ptá se prodavačka.
"Né nabité"

Blondýnka dělá zkoušku v autoškole a komisař se ji ptá:
"Jak byste popsala funkci motoru?"
"Můžu vlastními slovy?" Zeptá se blondýnka.
"Klidně"
"Brrrrmm, brmmmm, brmmmmbrmmmm......."

Vzpomínky

12. února 2013 v 9:06 | Izí |  Moje postřehy
Vzpomínky jsou pro mne hrozně důležité. Řekla bych, že asi nejdůležitější. Snažím se žít přítomností, ale na minulost se mi zapomínat nechce. Zažila jsem toho tolik, že už jsem stejně větší část zapomněla, ale to nejdůležitější mi v hlavě zůstalo. Každý večer než jdu spát vzpomínám. Někdy jen na předchozí den, ale někdy na předchozí roky.

Vzpomínky jsou to nejdůležitější ci v životě máme Usmívající se

Co s designem?

11. února 2013 v 18:14 | Izí
Vůbec se mi nelíbí to, že neumím dělat designy. Vystřídala jsem jich tady už dost, ale žádný se mi moc nelíbil. Nejdřív jsem chtěla nějaký legálně stáhnout, ale žádný se nehodí k mému blogu. Asi budu muset nějaký zkusit udělat sama. Bude mi to, ale trvat. Nevím jak dlouho. Možná se s tím budu piplat týdny, možná měsíce. Každopádně se mic omlouvám za tento provizorní design, ale jinak to nejde.

Děkuji za pochopení :)

Dětství s dědečkama :)

11. února 2013 v 14:40 | Izí |  Moje postřehy
Měla jsem skvělé dětství. Tedy dle mého názoru skvělé. Měla jsem pět bratranců. Byla jsem jsem jediná holka a oba mojí dědové si mne hrozně vážili. Už jako tříletá jsem běhala s bratranci po zahradě a hledali jsme kde nám děda zapálil oheň, který my jsme měli za úkol hasit. Já jako tehdy nejmladší jsem měla za úkol najít oheň a později pustit vodu. K samotnému hašení mě zprvu nechtěli pustit. Až když byl brácha větší, šel pouštět vodu do hadic sám a já měla na starosti konvičku. Bývalo to skvělé. Nebo jednou děda řekl, že bude vyhazovat staré videokazety jestli si je nechceme vzít do našeho malého dřevěného domečku uprostřed zahrady. Nás ale napadlo něco jiného. Začali jsme je rozmotávat a omotávat jimi celou zahradu. Od stromu ke stromu, od šňůry na prádlo ke kompostu a podobně. To byl také skvělý zážitek.

U druhého dědy to bývalo lepší. Bývala jsem tam častěji a bývala tam větší sranda. Sříleli jsme vzduchodkou do dřevěného plotu a pak nás babička honila s vařečkou. Jednou jsem otravovala bratrance a oni mě zavřeli do šopy. Myslela jsem si, že se počůrám. Babička s dědem odpočívali po obědě a všimli si toho až po dvou hodinách. Bývala jsem tam i jako malé batolátko když byli rodiče na čtrnáct dní na dovolené. Z vyprávění znám, že když jsme byli na procházce, tak jsem každému říkala "Bý den" a všichni ze mě měli hroznou srandu. Hrozně jsem se v kočárku smála a vydávala jsem divné zvuky. Kéž bych jsem si to pamatovala. Když naši přijeli hrozně jsem se jich bála a brečela jsem, že chci zůstat u dědy :) Nejvíc si ale z dětství s dědem pamatuju ty hospody. Každý večer kolem šesté chodili s babičkou do jedné hospůdky, kde se jich scházelo asi devět úplně každý den. A také chodil děda každé sobotní dopoledne na pivko. To bylo nejlepší sedět tam s těma starýma dědkama a nechávat se zvát na tyčinky a na brambůrky. Hrát stolní fotbálek a pokoušet se hrát kulečník a nebo mačkat na automaty. Jojo to bylo dřív ještě všechno super :)

Už na to nemám nervy

10. února 2013 v 21:05 | Izí |  Zápisky
Ples byl skvělej. Poznala jsem skvělý lidi. Nový kamarádi. Trochu se pilo, ale jen trochu my jsme totiž hrozně slušní Smějící seChvilkama jsem bývala i s babičkou a pomáhala ji. Zkazila nám to teta (je to na dlouhý vyprávění), ale pak to bylo zase lepší. Šla jsem na noc k babičce. Nejdřív jsem nemohla usnout a když jsem konečně usla jsem dostala šílenou křeč do nohy. Ještě teď to bolí. Plačící
Celej dnešek u babičky byl boží se sestřenkou a bratrancem, takové ulejvací a ležící den. Kolem čtvrté ale přišli naši. Zničili mi náladu. Zase řešili jenom bratříčka. Ke mě byli hnusní jako vždycky. Měla jsem slzy na krajíčku z toho co mi řekli. Musela jsem jít. Normálně jsem se sebrala a šla domů. Slzy mi po cestě přimrzaly k očím. Bylo to hrozný, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat :(

Dobrou noc :)

Ples !

9. února 2013 v 14:54 | Izí |  Zápisky
Dneska dopoledne narychlovku nákupy. Koupila jsem si šaty. Jsem happy jak dva grepy, protože na mou postavu je hrozně složitý sehnat šaty nebo jaký koliv jiný oblečení. A večer ples! Jo už se moc těším. Budu tam s babičkou a budou tam i kamrádky tak to budu střídat.
Čauvéééc :)

Asi celkem fajn :)

7. února 2013 v 22:03 | Izí |  Zápisky
Dneska byl hrozně fajn den. Ve škole to bylo takový normální. Psali jsme dva testy, kterých jsem se celkem bála, ale nakonec dopadnou asi celkem dobře. Jedničky nebo dvojky.

Pak jsem byla s babičkou ♥ Bylo to super. Skvěle jsme pokecaly. A k tomu to moje malý trdlo! Sestřenka moje nejskvělejší Líbající

A pak se stalo něco dost nečekaného.....naši se mnou mluvili. Bylo to celkem fajn. Sice jen chvíli, ale dlouho jsme si normálně nepovídali. O škole, o práci a tak. Mám z toho velkou radost.

Láska je láska

6. února 2013 v 15:55 | Izí |  Filmy
Nový český film. Pojednává o slepá dívce, kterou vychovává její děda. O jejím nejlepším kamarádovi Gayovi a o jejím příteli cigánovi.

Krásný film. Podívejte se na něj zadarmo na: http://www.rajfilmy.cz/soubory/1848/L%C3%A1ska_je_l%C3%A1ska.html

Surfařka

6. února 2013 v 15:49 | Izí |  Filmy
Surfařka je suprový film o surfařce jejíž sen je stát se profesionálkou. Jenže příjde zranění a Bethany se se svým omezením učí žít.
Nechci prozrazovat více. Určitě se podívejte. Ne této stránce je to zadarmo: http://www.rajfilmy.cz/soubory/9622/Surfa%C5%99ka.html

Úťék před realitou!

6. února 2013 v 15:42 | Izí |  Básničky
Realitu zažívám,
právě teď a tady.
Depresemi umírám,
snad skončily mé pády.

Nechci žít už v realitě,
nechci tolik problémů.
Od reality utýct tiše,
a nevracet se domů.

Schovat se někde na poli,
poslouchat sluchátka v uších.
Nemáčet si slzy v soli,
vídat jen pár nejbližších!

Trochu depresivní na to, že mám teď celkem dobrou náladu! Ale píšu co mě napadá!

Zdarec :)

6. února 2013 v 15:35 | Izí |  Zápisky
Včera návštěvnost na nule s tím se musí něco udělat. Jo seru na to tady. Omlouvám se, ale já nemám vůbec čas. Musím si ho udělat. Chtěla bych začít dělat si zde každý den deníček, ale uvidím jestli se vám to bude líbit a nebo jestli mě to bude bavit.

Dnešek byl hafáckej. Byli jsme se třídou v planetáriu. Hrozně se mi tam líbilo, ale ta tma mě nutila podřimovat, tak si pamatujuu jen tak dvě třetiny. Škoda, protože to měli skvěle udělané. Ale ta cesta! Po cestě tam jsme byli ve vlaku jako sardinky v plechovce. Hodně lidí jelo do práce. Zpátky jsme ale byli v celém vagónu sami! Taková ostuda! Naše zpěvy se rozléhaly po celém vagónu. Průvodčí se nám smál. Smějící se Prostě trapas, ale sranda! Pak nás vě škole seřvaly kuchařky, že jdeme pozdě. Jak já je nenávídím. Ty jejich výrazy vždycky. A ty kecy! Kdyby se to jídlo dalo alespoň jíst. Chápu, že to nemají jednoduché, ale co je moc, to je moc!
Teď se valím odreagovat do baletu. Hodinová muka u tyče a potom ještě půlhodinka na volnosti. Asi umřu. ale miluju to! Baví mě to! Je to boží! A Ti lidi tam, které mám hrozně ráda! Večer si pak dám hodinovej jumping u Ulice a pak ještě nějaké to posilováníčko! A hlavně učení! Test zeměpis a ještě dějepis! Jak mě se nechce učit!

Zítra nebo pozítřku sem hodím článek k TT. Tak uvidíme co mě do té doby napadne Nerozhodný

3,2,1 umírám :(

3. února 2013 v 22:09 | Izí |  Zápisky
Dnešek stál úplně za prd!ZamračenýChtěla jsem si užít neděli, jenže mě bylo děsně blbě. Bolí mě hlava, břicho, jsem celkově unavená a úplně mrtvá. Jenže to nebyla jediná chyba mého dne. Na příkaz rodičů jsem se změřila teplotu. Když se dozvěděli, že je pod 37 stupňů, řekli že je to v pohodě. Musela jsem vysát celej barák, utřít prach, jet nakoupit atd. Jsem úplně grogy. Ještě že jsme pak navštívili babičku. To byla moje jediná záchrana. Babička a moje malá milá krásná sestřenice, co mi neustále opakuje "Moš Tě mijuju!" Taky ju miluju je to moje tříletý zlatíčko! Usmívající se
Doufám, že ste se měli lépe než já, dobrou noc!