Dětství po hospodách

12. února 2013 v 15:45 | Izí |  Moje postřehy
Povolání mého táty je číšník. Pracoval snad ve všech hospodách v našem městě. Dost často jsme za taťkem chodili. Už jako malá jsem měla spoustu kamarádů. Lépe řečeno prošedivělých štamgastů, kteří seděli v hospodě od rána do věčera. Kupovili mi tyčinky, lízátka nebo třeba brambůrky. Jo bylo to hrozně fajn. Lepší to ale bylo když tam byli děti přibližně stejného věku s kterými bych mohla pobíhat, klouzat se po skluzavce, nebo hrát ne schovku. Každý den jsem měla kamarády nové. Naše první slova byly: "Ahoj jsem Iza, jak se jmenuješ ty? Nebudeme si spolu hrát?". A takhle to bylo pokaždé nikdy jsem si nepamatovala, jak se ty děti jmenovali déle jak do druhého dne!

Jojo bylo to strašně fajn Mrkající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 iheart-hemulkaxutebow iheart-hemulkaxutebow | E-mail | Web | 12. února 2013 v 16:18 | Reagovat

Pekný článok :)

2 Lena Lena | Web | 13. února 2013 v 13:57 | Reagovat

Ale taky to bylo pěkné dětství! ;) Rozhodně lepší jak sezení u Pc ;):)

3 Izí Izí | E-mail | Web | 13. února 2013 v 20:19 | Reagovat

[2]:To jo, dřív to bylo mnohem lepší :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama