Zápisky

Partnerská krize

15. května 2016 v 23:51 | Izí
Před půl rokem jsem psala článek o krizi ve vztahu...tehdy jsem doufala, že přejde. Dnes se zamýšlím nad tím, že vlastně nepřešla. Bojuji sama se sebou a nevím co si mám myslet. Čím dál častěji mám chuť vyzkoušet něco nového, lépe řečeno nový vztah. Vím, že tohle nikdy nedokážu. Ukončit můj současný...skoro dvou a půl roční vztah, který byl ještě před několika měsíci jsem byla nejšťastnější na světě. Druhá polovina mého vztahu je do teď, ale já ne. Kde je chyba?

Bojím se budoucnosti. Bojím se o naši budoucnosti. Bude nějaká? Je mi to líto. Jsem sobecká?

Asi bych měla myslet na něj, takyže myslím, ale JÁ nejsem šťastná. Není mi příjemný vztah, který je jen o podstatných věcech a o sexu. Chybí mi něco mezi tím. Nevím, jak to popsat nejspíš...něžnost, letmé doteky, spontální akce, nevinné povídání, romantika... Je normální, že po více než dvou letém vztahu dva lidé řeší neustále dokola otázky peněz, školy, práce a když ne tohle, tak spolu jen spí?

Myslím si, že bych v každém vztahu asi po nějaké době vždy došla do této fáze. Asi se musím smířit s tím, že to nebude jako dřív. Kdy jsme dělali šílenosti, styděli jsme se před sebou, leželi v trávě v noci koukali na hvězdy a povídali si o sobě. Asi jsme tohle už překonali a nikdy se zpět nevrátíme, ale v dalším vztahu bych se opět zasekla v této fázi, které se člověk nejsíše nevyhne a co potom? Znovu bych zbaběle utekla do jiného vztahu a pořád tak dokola.

NE!!!

Budu bojovat a ať to klidně stojí další slzy.

Budu doufat, že další fáze vztahu bude příjemnější.

Snad ne naposledy :(

24. listopadu 2015 v 21:39 | Izí
Jak je těžké říci "konec"?

Každý vztah se jednou dostane do krize, (doufám, že jsem teď někomu nezkazila iluze, ale zatím mi to nikdo nevyvrátil) jen bohužel ne každý vztah ji zdolá úspěšně. Ze všech nejhorší na krizi je, když ji pocítí jen ten jeden.

S tím teď asi bojuji já a můj téměř dvouroční vztah. MILUJI HO, CHCI S NÍM BÝT. Jen něco ve mě, nevím co, mě mučí. Nutí mě to neustále přemýšlet. Nemůžu spát. A myslím jen na to, jestli je to ten pravý. Příjde mi hrozné, že jediné rozhodnutí může změnit celý život. Jak se toho zbavit? Nemůžu si ani představit být bez něj, a to jednoznačně. Co se mi to teda děje? Je mi přítele líto. Jeden den se přetvařuji, a snažím se být veselá a šťastná, ale někdy mě můj "problém" nenechá pozitivně naladěnou. Asi jsem pak protivná a je mi to strašně líto.

Jak tohle chlapům vysvětlit?
Oni neznají tyto ženské myšlenkové pochody :( Oni jsou nevnímaví a nevšímaví, jenže to si člověk nevybere. Takový je prostě každý chlap.

Každopádně dufám, že žádné naposledy náš vztah nikdy nezažije, a všem co si čtete tento článek, přeji jednoho partnera na celý život a hlavně, žádné NAPOSLEDY :)

Uznávám, že článek je bez hlavy a bez paty, ale potřebovala jsem se vypsat a vyzkoušet jestli mi někdo třeba v komentářích něco poradí :)

9 měsíců a 20 dní

15. listopadu 2014 v 17:04 | Izí

Před více jak devíti měsíci to začalo. Po dvou měsíčním kamarádění a dopisovaní, se to zlomilo v lásku. Tehdy jsem nevěděla, co to znamená být zamilovaná, ale myslela jsem si, že asi jsem, že je to přesně to, co cítím, ale teď, s odstupem času vím, že to zamilovanost nebyla. Zamilovat se do někoho trvá dlouho, a příjde mi, že každým dnem jsem zamilovaná čím dál víc. Občas se sice stane, že mám pocit, že to trošku upadá, ale to je jen když se delší dobu nevidíme. Jinak pomyslná křivka zamilovanosti s každým dnem roste a roste.

Říkám si, že už to snad ani lepší být nemůže, ale asi mě to nikdy nepřestane překvapovat.

Vždycky jsem se bála, že s tím jak vypadám a jaká jsem si přítele jen tak nenajdu. Ale stalo se to nejlepší, co mě mohlo potkat. Stojí při mně ten, kterému se líbí jak vypadám i jak se chovám a má mě rád přesně takovou jaká jsem.

Nejvíc zbožňuji, když vedle sebe ležíme nebo sedíme, je tma tak, že vidím jen jak se mu leskou oči, je ke mně tak blízko, že cítím jak dýchá. A povídáme si. Můžeme mluvit o vážných věcech, vtipných věcech nebo úplně o čemkoli. To je pro mě asi to nejdůležitější a nejhezčí okamžik našeho vztahu.

2 měsíce

17. března 2014 v 20:23 | Izí
Dlouho jsem nenapsala žádný příspěvek, žádnou básničku, nic. Budu se to snažit napravit a vrátit se k psaní. Za ty dva měsíce se změnilo hodně. Jsem zamilovaná, to je asi to proč jsem se sem vůbec nedostala :) Láska zabírá hodně času :) Doufám, že se donutím, abych byla zase na blogu aktivní jako dřív :) Snad se mi to podaří.

Liebster blog award

8. listopadu 2013 v 23:14 | Izí
Je to pro mě novinka, ale zkusím to. Byla jsem nominována skvělou blogerkou Baďou z blogu http://chechtalek002.blog.cz. Spočívá to v tom, že mi dala čtyři úkoly:
1) Musím napsat deset faktů o sobě
2) Odpovědět na položené otázky
3) Vymyslet dalších deset otázek pro niminované
4) A nominovat dalších pět blogerek

Week end

3. listopadu 2013 v 20:54 | Izí
Neděle večer a až teď jsem se za celý víkend zastavila :D Bylo to náročný. V sobotu brzo vstávat a na brigádu. Potom rovnou na oslavu a došla jsem domů večer. Vyčerpáním jsem zapadla do peřin a usla ani nevím jak rychle. Ráno jsem zase brzo vstávala, ale tentokrát to bylo mnohem veselejší, protože jsem jela nakupovat vybavení do pokojíčku (Na ty sto let starý univerzální skříně se nedalo dívat). Vsadila jsem na Ikeu a byl to dobrý nápad. Našla jsem vše co jsem potřebovala. Pohodlý křesílko, závěsy, povlečení,... Mamka mi to nejdřív komplikovala. Nedovolila mi vzít si to co se mi líbilo nejvíc :( Asi na ni zapůsobilo jak jsem se mračila a nakonec jsem si vzala to, co se mi líbilo.

Dopíšu článek, poslechnu "cestu" a dobrou noc :)

Party wendesday

30. října 2013 v 20:42 | Izí
Lenošit je opomenout dělat něco, co by člověk dělat měl, a místo toho chtít si hovět. Zahálet, to je nedělat vůbec nic, a přitom vůbec nic nechtít.
-Karel Čapek

Je fajn si jednou za čas udělat odpočinkovej den.
Já měla jeden takový zrovna dneska. Musela jsem využít posledního dne prázdnin.


Po tom co jsem se pěkně prospala a uvařila výbornou ovesnou kaši, jsem splnila druhý den v 30 days shred. Po dlouhém přemýšlení, co budu celý den dělat už byl oběd a pak to přišlo! Geniální nápad!

Jillian Michaels

30. října 2013 v 20:19 | Izí

30 days shred

Včera jsem se pustila do 30 denního programu na cvičení a posilování. Kdo neví, o co jde, tak je to program od fitness trenérky Jillian Michaels. Po dobu třiceti dní si musíte najít každý den půlhodinku na cvičení. Videa, podle kterých se cvičí se dají najít na youtube a jsou 3. Prvních deset dní cvičíte video level 1, dalších deset dní level 2 a posledních deset dní level 3. Je to náročné, ale účinné.

Podle toho co jsem se dočetla u ostatních blogerek s těmito zkušenostmi je to skvělý způsob pro zlepšení kondice a k vyformování postavy. Ten pravý důvod, proč jsem do toho šla je hlavně to, abych překonala sama sebe a dokázala to. Prostě to zkusím hecnout!

Těžký den

30. září 2013 v 16:06 | Izí
Ten pocit, nastavit si na mp3 opakování jedné a té samé písničky dokola a celý den to nevypnout. Poslouchat ve škole, po škole, pořád! Ta písnička je skvělá! Nejlepší v těžkých chvílích! Sice mě všichni říkali sundej sluchátka a pokecáme. Ale dnes fakt ne! A když tak maximálně jedno sluchátko. Aspoň se teď vybiju v tancování!

Prázdniny sotva začaly

12. srpna 2013 v 20:20 | Izí
Co to sakra je? Děsí mě pohled do kalendáře. Sotva začal srpen už je půlka...co? Sotva začaly prázdniny už je skoro konec...co? Ještě jsem si ani pořádně nezvykla, že je rok 2013!

Ale proč si stěžovat. Asi si za to můžu sama. Vlastně si ani nevybavuju den, kdy bych byla doma. Přijeli jsme z dovolené a já šla rovnou na týden za babičkou. Hned potom jsem šla na brigádu. Dva týdny nejluxusnějšího, nejskvělejšího tábora jsem si užívala nerušená elekrickýma přístrojema, mobilem ani internetem. A dojela jsem domů a končil červenec. Potom opět na týden k bábrličce a už jen brigáda.

Z brigády už mě pěkně šibe. Bolí mě ruce, protože děláme ruční práce. Ale ráno jdu po páté z domu na vlak. Potom z vlaku až do firmy běžím (jsem líná jezdit o půl hodiny dřív :D) Jsem tam od šesti a měla bych končit o půl 3 jenže je moc práce a málo lidí, tak děláme přesčasy, někdyaž do večera...ale říkám si....Budu mít peníze! Pojedu do Španělska!

Takže z prázdnin (kromě pár skvělých lětňáků a tábora) nic nemám.

Ale jak se těším do školy. Jen sedum hodin, přestávky, pohodička. Jojo...snad to bude fajn :)

Tolik alkoholu?

18. června 2013 v 23:06 | Izí
Tolik alkoholu...

Tolik možností pít něco jiného ....
stejně chlastáš!
Tolik výmluv, že už si nedáš....
ale stejně vím, že si dáš!

Odcházím, příjdi domů kdy chceš.

Čtyři v noci a rána.
Zase vrazil do botníku.
A už od brzkého rána,
nenechá mě v klídku.

Sundat mu boty,
nebo zfackovat?
Uvařit česnečku,
nebo vynadat?
Uložit do postele,
nebo se na něj vysrat?

Co to se všemi je?

17. června 2013 v 14:02 | Izí
Dneska jsem došla do školy a kamoš rozbitej ksicht. Pak jsem se dozvěděla, ža byli někde pařit a ten kluk si to nepamatuje. Dodatečně jsem se pak dozvěděla, že slitých skoro do němoty bylo víc.

Je nám patnáct. Co všem hrabe?

Chápu napít se, ochutnat, přiťuknout. Jedno pivo sklinku vína nebo tak. Jen aby se neřeklo, ale zlít se proto, aby byl člověk zajímavější mi příjde absolutně nesmyslý a hlavně trapný.

Ano, je pravda, že když měla kamoška oslavu, napila jsem se, ale ne proto, že bych chtěla být zajímavá a ani proto, že bych se chtěla opít. Ale jít na párty a pak ve škole v kocovině všem popisovat jak jsi blbil, a nebo co jsi dělal za blbosti mi příjde dost zcestný. Nikdy jsem se tak moc neopilá a ani nikdy nechci. A kdyby se mi něco takového stalo, tak se stydím a nikomu to neříkám. Rozhodně bych se tím nechlubila, jak děcka od nás se třídy.

Bratr!

15. května 2013 v 14:50 | Izí
Dnešek by byl tak skvělej den. Ve škole pohodička a klid. Neměla jsem vůbec chodit domů. Jako nevim jestli jsem přecitlivělá nebo nevim co se mnou je, ale když na mě brácha řve, že jsem děvka zkurvená, piča a hází mi peněženku z okna tak to je na mě fakt moc! A to jsem mu vlastně nic neudělala jen jsem si pustila písničku na youtubu a pobroukávala si ji.

Hádáme se často, ale myslela jsem si, že jsou to klasické sourozenecké hádky, ale nikdy jsem nepřemýšlela nad tím proč má tak málo kamarádů. Třeba v pátek na jedné školní akci šli jeho spoilužáci na bowling a on nechtěl jít tak se přifařil k naší partě. Ale i normálně má tak jednoho dva kámoše se kterýma jde jednou za čas ven a jinak sedí u televize. Já před třema rokama jsem doma skoro nebyla. každej den jsme bývali venku ostatně jako teď.

Nevím jestli ho mám litovat když si stejně myslím, že si tyto problémy způsobuje svým chováním.

Zatmění

25. dubna 2013 v 22:59 | Izí
Dneska 25.4.2013 bylo kolem desáté hodiny večerní vidět sice jen částečné, ale krásné zatmění měsíce. Dozvěděla jsem se to na poslední chvíli. Jeden kamarád hodil na facebook tento odkaz: http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/ a po přečtené jsem se rozhodla, že prostě 22:07 vylezu na zahradu a bude se kochot krásným měsícem.

Super bylo, že byl vidět Saturn. Skvělý zážitek.

K tomu všemu je dnes i úplněk. Při úplňku mi dělá ještě vetší roblém usnout. Ale za tu podívanou to stojí.



Zahrádka, zahrádka...

16. dubna 2013 v 15:42 | Izí
Máme tady jaro. Všechno kolem kvete. A je děsně práce.
Ne, ale nestěžuju si. Pracovat na zahradě, okopávat záhonky, sázet brambory, starat se o kytičky. Občas nadávám, ale ve skutečnosti je to skvělé zabití přebytečného času. Hlavně je to práce na zadrádě a na vzdychu.

Z kytiček mám nejradši nocenku. Není moc známá, ale vždy jsme ji měli na zahrádce. Kvete v noci a její květy jsou krásné a hrají všemy barvami. Je hrozně záhadná. Jako malá jsme vždy kolem šesté hodiny večer si před ni sedla, čekla a sledovala, jak se otevře.

Konečně zdravá ?

24. března 2013 v 13:36 | Izí
Je to skvělý pocit, když mě nebolí hlava, nemám teplotu a neškrábe mě v krku. Po dvou týdnech konečně úleva. Měla jsem mít dneska volnej den akorát mamce je špatně tak zůstala doma. Nevadí i tak je to free.


Teď bych si ráda užívala jara, ale když se podívám ven..... Venku mrzne, sníh ještě pokrývá velkou část naší zahrady a lidé chodí v zimních botech a obřích bundách. Už chci konečně jaro. Barvy, květiny, sluníčko a optimismus. To mi v zimě chybí. Už se hrozně těším až se oteplí.

Zombííí

20. března 2013 v 19:24 | Izí

Nejen, že vypadám jak Zombí i se tak cítím. Mrtvá, vyšťavená, pekelně rozcuchaná. Fakt mě to nebaví. Dva dny doma. Jsem úplně znuděná. Nejraději bych skákala na trampolíně nebo si šla zaposilovat, ale jsem hrozně vyčerpaná. Kdybych aspoň v noci mohla spát! Jenže se pořád budím a dusím se! Ani Ditiaden mi nezabírá. Doufám, že už to bude zítra lepší a v pátek půjdu do školy. Normálně bych řekla, že se mi do školy nebude chtít, ale mám pro to dva důvody. 1)
Je doma děsná nuda. 2) Potřebuju v sobotu na důležitej taneční trénink, spíš takovej seminář. Jestli jste ještě někdo nemocní tak se brzy uzdravte a hlavně netrpte jako já.



Stoptussin

19. března 2013 v 16:29 | Izí
Super. Zase jsem doma. Nejspíš až do konce týdne. Už je to čtrnáct dní co mě začalo poránu škrábat v krku. Kašlala jsem na to a záháněla to nějakou ovocnou pastilkou na bolení v krku. Postupně se to stupňovalo. Posledních pár dní už jsem nemohola ani spát. V noci jsem se budila, kašlala jsem, měla jsem ucpaný nos. Zkrátká hrůza. Dneska ráno jsem nemohla ani mluvit a na(ne)štěstí si toho všimnula taťka a valily jsme k doktorce. Ještě minimálně do konce týdne mám zůstat doma. Asi se ukoušu nudou, ale budu se snažit psát více článků

Konec zimě!

15. března 2013 v 18:42 | Izí
Miluju zimu, je suprová. Dokud se mi na paty nezačnou lepit bolesti v krku, nachlazení a virózy. Minulej týden jsem musela ve středu zůstat doma, protože mi bylo hrozně špatně a do školy bych nedošla. Teď zase pro změnu mě už od pondělka bolí v krku. Ještě lepší. Dopuju se Strepsilsem. To je jedna z mála pastilek co mi zabírá. Nejradši bych si už šla lehnout a spát, ale nemůžu. Jsem po týdnu školy úplně vyřízená. Ale bylo to celkem v klidu, protože nám často odpadaly hodiny.


Přeju Vám ať Vás nic nebolí a ať jste v klidu!

Leháro!

6. března 2013 v 11:21 | Izí
Je mi blbě, tak jsem dneska zůstala doma. Asi bych to ve škole zvládla, ale abych pravdu řekla moc se mi nechtělo. Je fajn si udělat jeden den volný je tak s filmama. Sice mě hrozně bolí břicho, ale i tak si relaxování dost užívám.

Prázdninovej den :)

15. února 2013 v 18:44 | Izí
Konečně den, na kterým jde poznat, že jsou prázdniny. Ráno vstávám v kolik chci. Pak jsem ležela až do oběda u televize a s bráchem se dívala na REBELOVÉ. Vůbec bych nečekala, že se mu to líbí, ale sám řekl, že se na to chce dívat. Bylo to fajn. Pak jsme šli s našima bowlit a na meníčko. Taky fajn. A pak přišla velká chvíle. Dort pro babičku k narozeninám. Doufám, že se povede, celkem jsem si s ním vyhrála. Škoda, že nemůžu ochutnat. Bojím se aby to nebyl trapas, když nemůžu ochutnat. Třeba bude hnusnej. Ale uvidíme. Jíst se bude až v neděli na oslavě! A teď odpočinek u televize. Yes! Fakt byl dnešek až na jeden zádrhel úplně skvělej.

Lyže :)))

14. února 2013 v 9:27 | Izí
Včera jsem byla lyžovat v Říčkách v Orlických horách. Bylo to super. Akorát jsem docela padala. Měla jsem totiž nové lyže, které jsou asi o 20 centimetrů delší než ty staré, takže se mi ve předu občas křížily. A taky jsem byla na lyžích po dvou letech. Potřebovala jsem se do toho dostat. Jednou jsem najela v lese do stromu a mám obří modřinu na stehně :D No a jednou jsem spadla celkem brutálně na hlavu. Bolela mě pak ještě tak tři hodiny. Pak to přestalo. Říkám si dobrý to už bude v cajku. Ale nic :( Asi se mi to přemístilo do krční páteře. Nemůžu jakkoli pohnout hlavou. Je to hrozně nepříjemný a bolí to. Nikomu nepřeju! Snad to přejde!

Večer jsem byla tak mrtvá, že jsem usnula před desátou. To se mě tak často nestává. Alespoň jsem se trochu prospala :)

Už na to nemám nervy

10. února 2013 v 21:05 | Izí
Ples byl skvělej. Poznala jsem skvělý lidi. Nový kamarádi. Trochu se pilo, ale jen trochu my jsme totiž hrozně slušní Smějící seChvilkama jsem bývala i s babičkou a pomáhala ji. Zkazila nám to teta (je to na dlouhý vyprávění), ale pak to bylo zase lepší. Šla jsem na noc k babičce. Nejdřív jsem nemohla usnout a když jsem konečně usla jsem dostala šílenou křeč do nohy. Ještě teď to bolí. Plačící
Celej dnešek u babičky byl boží se sestřenkou a bratrancem, takové ulejvací a ležící den. Kolem čtvrté ale přišli naši. Zničili mi náladu. Zase řešili jenom bratříčka. Ke mě byli hnusní jako vždycky. Měla jsem slzy na krajíčku z toho co mi řekli. Musela jsem jít. Normálně jsem se sebrala a šla domů. Slzy mi po cestě přimrzaly k očím. Bylo to hrozný, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat :(

Dobrou noc :)

Ples !

9. února 2013 v 14:54 | Izí
Dneska dopoledne narychlovku nákupy. Koupila jsem si šaty. Jsem happy jak dva grepy, protože na mou postavu je hrozně složitý sehnat šaty nebo jaký koliv jiný oblečení. A večer ples! Jo už se moc těším. Budu tam s babičkou a budou tam i kamrádky tak to budu střídat.
Čauvéééc :)

Asi celkem fajn :)

7. února 2013 v 22:03 | Izí
Dneska byl hrozně fajn den. Ve škole to bylo takový normální. Psali jsme dva testy, kterých jsem se celkem bála, ale nakonec dopadnou asi celkem dobře. Jedničky nebo dvojky.

Pak jsem byla s babičkou ♥ Bylo to super. Skvěle jsme pokecaly. A k tomu to moje malý trdlo! Sestřenka moje nejskvělejší Líbající

A pak se stalo něco dost nečekaného.....naši se mnou mluvili. Bylo to celkem fajn. Sice jen chvíli, ale dlouho jsme si normálně nepovídali. O škole, o práci a tak. Mám z toho velkou radost.

Zdarec :)

6. února 2013 v 15:35 | Izí
Včera návštěvnost na nule s tím se musí něco udělat. Jo seru na to tady. Omlouvám se, ale já nemám vůbec čas. Musím si ho udělat. Chtěla bych začít dělat si zde každý den deníček, ale uvidím jestli se vám to bude líbit a nebo jestli mě to bude bavit.

Dnešek byl hafáckej. Byli jsme se třídou v planetáriu. Hrozně se mi tam líbilo, ale ta tma mě nutila podřimovat, tak si pamatujuu jen tak dvě třetiny. Škoda, protože to měli skvěle udělané. Ale ta cesta! Po cestě tam jsme byli ve vlaku jako sardinky v plechovce. Hodně lidí jelo do práce. Zpátky jsme ale byli v celém vagónu sami! Taková ostuda! Naše zpěvy se rozléhaly po celém vagónu. Průvodčí se nám smál. Smějící se Prostě trapas, ale sranda! Pak nás vě škole seřvaly kuchařky, že jdeme pozdě. Jak já je nenávídím. Ty jejich výrazy vždycky. A ty kecy! Kdyby se to jídlo dalo alespoň jíst. Chápu, že to nemají jednoduché, ale co je moc, to je moc!
Teď se valím odreagovat do baletu. Hodinová muka u tyče a potom ještě půlhodinka na volnosti. Asi umřu. ale miluju to! Baví mě to! Je to boží! A Ti lidi tam, které mám hrozně ráda! Večer si pak dám hodinovej jumping u Ulice a pak ještě nějaké to posilováníčko! A hlavně učení! Test zeměpis a ještě dějepis! Jak mě se nechce učit!

Zítra nebo pozítřku sem hodím článek k TT. Tak uvidíme co mě do té doby napadne Nerozhodný

3,2,1 umírám :(

3. února 2013 v 22:09 | Izí
Dnešek stál úplně za prd!ZamračenýChtěla jsem si užít neděli, jenže mě bylo děsně blbě. Bolí mě hlava, břicho, jsem celkově unavená a úplně mrtvá. Jenže to nebyla jediná chyba mého dne. Na příkaz rodičů jsem se změřila teplotu. Když se dozvěděli, že je pod 37 stupňů, řekli že je to v pohodě. Musela jsem vysát celej barák, utřít prach, jet nakoupit atd. Jsem úplně grogy. Ještě že jsme pak navštívili babičku. To byla moje jediná záchrana. Babička a moje malá milá krásná sestřenice, co mi neustále opakuje "Moš Tě mijuju!" Taky ju miluju je to moje tříletý zlatíčko! Usmívající se
Doufám, že ste se měli lépe než já, dobrou noc!

Sorry

21. ledna 2013 v 21:40 | Izí
Omlouvám se za vzhled, ale snažím se blog změnit. Takže předělávám a předělávám a zkouším co de! Objevuji svět blogu :)

Chce to nějakou odezvu!

11. ledna 2013 v 21:45 | Izí
Je pravda, že sem teď moc nepíšu, ale zaprvé toho mám hodně ve škole a zadruhé se mi nepíše moc dobře, když mé články nikdo nehodnotí a nekomentuje. Mrzí mě to. Vím, že jsem na začátku a že bude trvat dlouho než si můj blog někdo oblíbí, ale jsem holt netrpělivá. Chci to přes víkend dohnat, ale v týdnu to bude horší, ale po uzavření známek (25. ledna) sem budu psát více. I nějaké básničky a hlavně příběhy, které mě hrozně baví psát, ale nemám čas :(
Dobrou noc :)

TGIF-báseň

4. ledna 2013 v 22:20 | Izí
TGIF aneb Thanks god is friday = Díky bohu je pátek!
Tí gí ai ef. Tohle jsem dneska ve škole slyšela několikrát a sama jsem to i párkrát řekla. Nemohli jsme se dočkat pátku a to jsme byli ve škole jen dva dny. Co budeme dělat příští týden? A ty další? Uvidíme. Ale mám tady jednu básničku.

Díky bohu konečně pátek,
říká se, že blázni mají svátek.
Neni to pravda, všichni slaví,
víkend začíná a všichni se baví.

Pátek večer si užíváme,
v sobotu jen uklízíme,
v neděli babičky navštívíme.
Doufáme, že čas zastavíme!

Pondělí nás zabíjí,
a hlavně ranní vstávání.
Úterý nám týden zkrášlí,
Středa týden rozpůlí.
Čtvtek už je skoro pátek.
V pátek všichni slaví svátek.

:)

Hodně štěstí do roku 2013

30. prosince 2012 v 20:21 | Izí
Ahoj,
asi doopravdy nejsem dobrá blogerka. Můj blog si nikdo nečte, ale třeba se to v příštím roce změní. Byla bych ráda, kdyby někoho zajímaly moje názory. Budu se to snažit změnit. Svět neskončil tak mám ještě hodně času! Smějící se

Všechno nejlepší do Nového roku 2013 Vám přeje Izí!


Má oblíbená Písnička pro rok 2012 :)

Ne konec světa ?

28. prosince 2012 v 19:01 | Izí
Byly jsme s kamarádkou venku a viděly jsme 3 stejné plakáty, na kterých byl velký nápis: "Ne konec světa!". začala jsem nad tím docela přemýšlet. Co to sakra znamená? Znamená to snad, že svět je nekonečný a nikdy neskončí? To je hloupost. Svět skončí. Nikdo nemůže říct, kdy přesně, ale to příjde. Za dvacet let. Za sto let. Za tisíc let. Za padesát tisíc let? Svět neni nekonečný. Jednou skončí. A protože si ho zničíme sami. Svým chováním k přírodě. Svým chováním k ostatním lidem.
Nic neni nekonečné a svět už vůbec ne!

2.den

28. prosince 2012 v 13:28 | Izí
Ahoj,
dneska už je druhý den mého blogu. Nevím jestli je tu někdo, kdo si přečetl nějaký článek. Možná píšu sama pro sebe, ale nevadí mě to. Baví mě to. Je to skvělé odreagování.

Od včerejška jsem si začala dělat jídelníčky a počítat si denní kalorie na webu: http://www.kaloricketabulky.cz/. Je to skvělá stránka a doufám, že se mi podaří zhubnout. Nejsem spokojená s tím jak vypadám.
Určitě to vyzkoušejte také!!!

Jinak jsem dneska doma sama, tak si to hrozně užívám. Vstávala jsem v deset. A dvě hodiny jsem skákala na trampolíně, abych spálila nějaké kalorie. Chtěla jsem jít za babičkou, ale chce se mi využít volného domu, tak tam půjdu zítra nebo v neděli.

Možná dneska napíšu nějaký příběh nebo básničky.
Sice nevím, jestli to někdo čtete, ale ahoj!

Po dlouhé době relaxace ?!

27. prosince 2012 v 16:15 | Izí
Dneska je konečně den, kterej trvá dlouho a kterej si pořádně užívám. Poslední dobou to bylo hrozně náročný! Škola, schánění dárků, Vánoční úklidy, pečení cukroví a v posledních dvou dnech návštěvy babiček a setkaní s celou rodinou. Dneska už jsem si doopravdy potřebovala odpočínout. Vstávala jsem až před desátou. Uvařila jsem, poslechla jsem si pár písniček a naobědvala se. Po obědě jsem se chtěla dívat na televizi, ale nic mě nezaujalo. Sedla jsem si tedy k notebooku a začala psát. Mezi tím se zhlédla pár dílu seriálu české televize Ententýky (nic moc extra, ale super oddechovka). Je to skvělý po takové dlouhé době se zastavit a neřešit nic než blog a to na co se budu dívat.

Miluju takovýhle dny. Proto řvu: " Opakovat, opakovat, opakovat!" Smějící se

Doufám, že si taky užíváte!

Začíííínám....

27. prosince 2012 v 14:03 | Izí
Ahoj,
je to již můj čtvrtý blog. První dva jsem měla jako malá holka, bylo mi tak 9 let a psala jsem tam samý blbosti a všechno jsme kopírovala. Asi před 3 měsíci jsem si založila nový. Byla jsem na něj hrozně pyšná, ale nefungoval nám počítač tak jsem na něj neměla čas. O Vánocích jsem ale dostala nový notebook. přemýšlela jsem jestli mám pokračovat ve starém nebo si založit nový. Nakonec jsem se rozhodla začít znovu.

Chtěla bych se představit. Jsem Izabela (je to jen moje blogová přezdívka) a je mi 14 let. Mám ráda hudbu a tanec. Budu sem psát deníček. Občas sem dám někaké filmy nebo písničky. A později uvidíme, co se Vám bude líbit. Pište do komentářů co byste zde chtěli vidět?

Založila jsem si nový blog z mnoha důvodů: 1) Nefungovaly mi tam statistiky
2) Neměla jsem na můj starý blog čas a proto je zanedbaný
3) Teď jsem dostala nový notebook
 
 

Reklama